Mořská voda z podzemních zdrojů

Slaná voda z podzemních zdrojů má často mnohem vyšší obsah soli než mořská voda, poměrně často je to asi 30 %, tj. těsně pod hranicí rozpustnosti. I zde je hlavní složkou kuchyňská sůl. Hodnota pH je obvykle poměrně nízká (až do cca 4), tj. voda je kyselá. Zatímco obsah kyslíku je velmi nízký nebo dokonce žádný, obsah H₂S může dosahovat několika set miligramů na litr.

Takové kyselé roztoky solí obsahující H₂S jsou velmi korozivní a vyžadují speciální materiály.

V důsledku vysokého obsahu soli a v závislosti na provozních podmínkách je třeba počítat s určitým stupněm srážení soli. V takových případech je nutné přijmout vhodná protiopatření, pokud jde o konstrukci, provoz a výběr materiálu.

Koroze v mořské vodě

Použité materiály musí vykazovat nejen dostatečně vysokou odolnost proti rovnoměrné korozi, ale také proti lokální korozi, zejména bodové a štěrbinové korozi. K těmto korozním jevům dochází zejména u samopasivačních feroslitin (nerezových ocelí). Takzvaná „záložní“ čerpadla, která jsou provozována pouze přerušovaně, jsou vystavena riziku koroze v klidovém stavu; za výhodu se považuje zaplavení čerstvou vodou před odstávkou nebo pravidelné spouštění.

Různéčerpadlo mořské vodySoučásti by měly být vyrobeny z materiálů stejného typu, aby se zabránilo galvanické korozi. Rozdíl potenciálů mezi jednotlivými materiály by měl být co nejmenší. Pokud je však z konstrukčních důvodů nutné použít odlišné materiály, měly by být povrchy méně ušlechtilého kovu, které jsou v kontaktu s vodou, větší ve srovnání s povrchy ušlechtilého kovu. Obrázek 5 poskytuje informace o nebezpečí galvanické koroze při kombinaci materiálů různých typů.

Vysoké rychlosti mohou vést k erozi a korozi. Důsledky jsou čím agresivnější a čím vyšší je médium. Zatímco průtok ovlivňuje chování nerezových ocelí a niklových slitin pouze v malé míře, u nelegovaných železných materiálů a slitin mědi je situace opačná. Obrázek 6 poskytuje kvalitativní informace o vlivu průtoků. Přitom je třeba věnovat náležitou pozornost tomu, zda médium obsahuje kyslík nebo H₂S. Velké množství H₂S má tendenci vylučovat přítomnost kyslíku; v takových případech je médium mírně kyselé, až do pH 4.

Chování materiálu

Tabulka 1 uvádí doporučení pro materiály čerpadel nebo jejich kombinace. Pokud není uvedeno jinak, platí následující informace pro mořskou vodu bez obsahu H₂S.

Nelegovaná ocel a litina

Nelegovaná ocel není vhodná pro mořskou vodu, pokud není opatřena vhodným ochranným povlakem. Litina se používá pouze pro nízké rychlosti (možné pro pláště); v tomto případě by měla být použita běžná katodická ochrana ostatních vnitřních částí.

Austenitické niklové odlitky

Ni-Resist 1 a 2 jsou vhodné pouze pro střední rychlosti (do cca 20 m/s).